|
|
Světlo (Kouzlo světla)
Horák, Ondřej ; Hayek, Pavel (oponent) ; Artamonov, Vasil (vedoucí práce)
Předkládaná práce se zabývá v jedné rovině otázkou práce a pracnosti v umění a v druhé rovině vnímáním skutečnosti a její iluze. Zde stručně vysvětluji funkce zrakového systému vedoucí k tvorbě obrazu, vnímání světelných jevů a k tvorbě zrakových klamů (tj. jevů, kdy se náš vjem zcela neshoduje s realitou), které sloužily jako podklad pro řešení formální stránky díla.
|
|
|
Architektura virtuálna
Halinár, Matej ; ArtD, Vít Halada, (oponent) ; Kristek,, Jan (vedoucí práce)
Klauzúra 2.0 Útek z väzenia architektúry Je špecifické zariadenie pre futoroptimistických ľudí, ktorí vychádzajú z filozofie posthumanizmu a transhumanizmu, akejsi verzie ich vlastnej viery v nekonečný život na sieti. Je to viera v možnosti technologickej transformácie ľudstva, ktorá umožní prekonať naše fyzické aj biologické limity. Klauzúra 2.0 je architektúrou pre pionierov – predvoj tejto transformácie – umožňujúci čo možno najdlhší a najúplnejší pobyt vo virtuálnej realite. Touto avantgardou sú mnísi 2.0. Eskapistické osobnosti samotárov digitálneho veku tu hľadajú útočisko a ich vlastnú verziu sveta v kyberpriestore. Vytvárajú si tu víziu raja, a kolonizujú (kyber)priestor bez politických dôsledkov konečnosti fyzického sveta a vyčerpateľnosti prírodných zdrojov. Žijú na hranici bytia, a túžia odhmotniť sa a splynúť so svetom, ktorému rozumejú viac. Bojujú so svojím vlastným mozgom a telom, ktoré sa odtrhnúť od sveta nedajú. Nekonečnosť virtuálneho priestoru má hranice, ktorými sú telo a zmysly. Dlhodobý pobyt v kyberpriestore sa prejavuje stratou zmyslu pre čas a priestor. Tento monastický život v klazúre 2.0 ich dokáže udržovať v kondícii, dodržovaním rituálu, fyzického výkonu chôdze, ktorý musia podstúpiť aby každý deň mohli existovať vo svojej verzii digitálneho kláštora. Týchto verzií je nekonečné množstvo a je možné medzi nimi rituálne prechádzať. Geometria klauzúry ich zároveň izoluje od seba navzájom. Klauzúra je kláštorný koncept, ktorý umožňuje ľudom hermeticky žiť, mimobežne s fyzickým svetom. Bránou do virtuálneho priestoru je „nulová architektúra“ - miestnosť, cela, kocka na pôdoryse 4x4 metre zbavená akejkoľvek vizuálnej architektonickej stránky. Poskytuje iba rovnú podlahu, ako bod odrazu pre nekonečný virtuálny svet a štyri steny a strop s odpovedajúcou hrúbkou pre dostatočné oddelenie od sveta vonkajšieho. Za touto „nulovou architektúrou“ sa otvára svet nekonečné slobody. Zdá sa, že nie skrz „architektonickú inováciu a politickú subverziu“ bude uskutočnený sen moderného architekta o architektúre ako stroji pre oslobodenie človeka, ale skrze opustenie fyzickej architektúry ako takej. Za proscéniom „nulovej architektúry“ sa otvára priestor, kde nová architektúra už nebude o „luxuse a dobrom bydle, nebude to architektúra separácie a uväznenia ale bude to konečne architektúra slobody.
|
|
|
The Concept of Fantastic in Contemporary Quebec Novel
Djabliková, Helena ; Voldřichová - Beránková, Eva (vedoucí práce) ; Šuman, Záviš (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na téma fantastična v současné quebecké literatuře. Na příkladu románu od Catherine Mavrikakis, Le Ciel de Bay City, zkoumá vztah mezi realitou a fantazií. Práce přebírá pojetí fantastična od Tzvetana Todorova - zkoumá jím definované hranice žánru, stejně tak jako specifičnost. Studie navíc nabízí srovnání s obdobně koncipovanými díly quebecké literatury : La Grosse femme d'à côté est enceinte od Michel Tremblay a Le Maître de jeu od Sergio Kokis.
|
|
|
Problematika vizuálního vnímání v díle Reného Magritta
VANDERKOVÁ, Andrea
Tato práce poskytuje podrobnou analýzu tří děl Reného Magritta na myšlenkovém pozadí studií vizuální kultury a sémiotiky. Vzhledem k tomu, že se tyto disciplíny na našem území teprve etablují, je první část práce věnována vytvoření teoretického rámce, pro interpretaci Magrittových děl. Kromě této části, věnované obecně problematice lidského vnímání obrazů, se předložená práce věnuje jednak dynamice vztahu slova a obrazu, která ovlivnila Magrittovo dílo, a jednak samotné interpretaci vybraných děl. Na základě interpretace Magrittových děl se snažím osvětlit způsob, jakým si vytváříme názor na zobrazení a jak hodnotíme okolní svět skrze ně.
|
|
|
Problematika reality a simulace v díle Jeana Baudrillarda a její odraz v současné filmové tvorbě
Karásková, Kristýna ; Řehořová, Irena (vedoucí práce) ; Fišerová, Michaela (oponent)
Diplomová práce se zabývá teorií simulací a simulaker v pojetí francouzského představitele postmoderny Jeana Baudrillarda. Zaměřuje se především na způsob, jakým Baudrillard tematizuje postupný zánik reprezentační funkce znaku a vznik hyperreality obsahující simulace. Pozornost je upřena především na koncept reality, virtuality, simulace a iluze. Práce obsahuje také navazující koncepce Paula Virilia a Manuela Castellse. Základní rámec zkoumání je rovněž doplněn o teorii fikčních světů. Druhá část obsahuje rozbor toho, jak je tato problematika reflektována v současné filmové tvorbě, a to prostřednictvím obsahové analýzy filmů Matrix (sourozenci Wachowští, 1999) a Mulholland Drive (Lynch, 2001), zohledňující odlišné ztvárnění iluzorního/virtuálního prostoru a jeho vztahu k realitě. Práce si klade za cíl analyzovat vybrané koncepty popisující vznik a působení simulací se zaměřením na současnou společnost spojenou s moderními technologiemi a poukázat na odraz zmíněných koncepcí ve filmových snímcích, které se k nim (záměrně či nezáměrně) vztahují a rovněž prozkoumání toho, jak je v uvedených filmech vyobrazeno téma reality, simulace a iluze a nakolik je obsah těchto filmů provázán s působením médií a nových technologií s nefyzickým prostorem, který vytvářejí. Klíčová slova realita - hyperrealita -...
|
|
|
Povídky Jana Zábrany v kontextu doby
Zezulák, Ondřej ; Špirit, Michael (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se zabývá povídkovou tvorbou Jana Zábrany z 50. let. Na příkladě povídky V noci u pece se snaží dokázat, v čem je Zábranova próza v dobovém literárněhistorickém kontextu specifická. Zkoumá především "iluzi reality", která při četbě autorova textu vzniká. Zároveň se snaží dokázat dobovou podmíněnost prózy. Pro tyto účely se zaměřuje na kategorie vypravěče, jazyka, prostoru a času. Při rozboru dílčích složek se opírá o vhodné práce z literární vědy věnující se jednotlivým tématům. Dosažené poznatky demonstruje na konkrétních příkladech ze Zábranova textu.
|
|
|
Fotografie jako reprezentace
Vřeťonko, Barbora ; Novák, Aleš (vedoucí práce) ; Petříčková, Taťána (oponent)
Barbora Vřeťonko FOTOGRAFIE JAKO REPREZENTACE ABSTRAKT Fotografie, byť je technologií, je také myšlenkou, implikuje specifický výklad "reprezentace". Je-li tu fotografie, svět se stává fotogenickým a tudíž je možno mít svět po způsobu fotografie, což si také vyžaduje fotografickou síť pojmů. Pro fotografii je reálnost neeliminovatelná, pohybujeme se mezi obrazem jako zobrazením a obrazem jako "realitou". Podle Maurice Merleaua-Pontyho obraz převrací neviditelné do viditelna, oproti tomu fotografie jako jakýsi nulový stupeň obrazu převrací viditelno do viditelna. Diplomová práce se bude zabývat problematikou existence fotografie jakožto stvořeného obrazového média, vztahem fotografie a reality, fotografií a možností či nemožností reprezentace a zejména pak vztahem mezi fotografií a divákem. Zkoumání se bude odehrávat v diskurzu současného filosofického myšlení, jak jej prezentuje Miroslav Petříček v knize Myšlení obrazem. Hlavní tezí, kterou v tomto kontextu rozvineme, je definice fotografie jako marné touhy spatřit něco jako ono samo a teď.
|
|
|
Architektura virtuálna
Halinár, Matej ; ArtD, Vít Halada, (oponent) ; Kristek,, Jan (vedoucí práce)
Klauzúra 2.0 Útek z väzenia architektúry Je špecifické zariadenie pre futoroptimistických ľudí, ktorí vychádzajú z filozofie posthumanizmu a transhumanizmu, akejsi verzie ich vlastnej viery v nekonečný život na sieti. Je to viera v možnosti technologickej transformácie ľudstva, ktorá umožní prekonať naše fyzické aj biologické limity. Klauzúra 2.0 je architektúrou pre pionierov – predvoj tejto transformácie – umožňujúci čo možno najdlhší a najúplnejší pobyt vo virtuálnej realite. Touto avantgardou sú mnísi 2.0. Eskapistické osobnosti samotárov digitálneho veku tu hľadajú útočisko a ich vlastnú verziu sveta v kyberpriestore. Vytvárajú si tu víziu raja, a kolonizujú (kyber)priestor bez politických dôsledkov konečnosti fyzického sveta a vyčerpateľnosti prírodných zdrojov. Žijú na hranici bytia, a túžia odhmotniť sa a splynúť so svetom, ktorému rozumejú viac. Bojujú so svojím vlastným mozgom a telom, ktoré sa odtrhnúť od sveta nedajú. Nekonečnosť virtuálneho priestoru má hranice, ktorými sú telo a zmysly. Dlhodobý pobyt v kyberpriestore sa prejavuje stratou zmyslu pre čas a priestor. Tento monastický život v klazúre 2.0 ich dokáže udržovať v kondícii, dodržovaním rituálu, fyzického výkonu chôdze, ktorý musia podstúpiť aby každý deň mohli existovať vo svojej verzii digitálneho kláštora. Týchto verzií je nekonečné množstvo a je možné medzi nimi rituálne prechádzať. Geometria klauzúry ich zároveň izoluje od seba navzájom. Klauzúra je kláštorný koncept, ktorý umožňuje ľudom hermeticky žiť, mimobežne s fyzickým svetom. Bránou do virtuálneho priestoru je „nulová architektúra“ - miestnosť, cela, kocka na pôdoryse 4x4 metre zbavená akejkoľvek vizuálnej architektonickej stránky. Poskytuje iba rovnú podlahu, ako bod odrazu pre nekonečný virtuálny svet a štyri steny a strop s odpovedajúcou hrúbkou pre dostatočné oddelenie od sveta vonkajšieho. Za touto „nulovou architektúrou“ sa otvára svet nekonečné slobody. Zdá sa, že nie skrz „architektonickú inováciu a politickú subverziu“ bude uskutočnený sen moderného architekta o architektúre ako stroji pre oslobodenie človeka, ale skrze opustenie fyzickej architektúry ako takej. Za proscéniom „nulovej architektúry“ sa otvára priestor, kde nová architektúra už nebude o „luxuse a dobrom bydle, nebude to architektúra separácie a uväznenia ale bude to konečne architektúra slobody.
|
|
|
Světlo (Kouzlo světla)
Horák, Ondřej ; Hayek, Pavel (oponent) ; Artamonov, Vasil (vedoucí práce)
Předkládaná práce se zabývá v jedné rovině otázkou práce a pracnosti v umění a v druhé rovině vnímáním skutečnosti a její iluze. Zde stručně vysvětluji funkce zrakového systému vedoucí k tvorbě obrazu, vnímání světelných jevů a k tvorbě zrakových klamů (tj. jevů, kdy se náš vjem zcela neshoduje s realitou), které sloužily jako podklad pro řešení formální stránky díla.
|
host ::
RSS.